Pan J. P. Owsianik během své návštěvy stihl pietní akt a polní mši v Rudicích, vzpomínkovou akci ve Slavičíně a besedu ve slavičínském muzeu, návštěvu šanovského muzea, okružní jízdu po místech havárií všech letadel z onoho osudného dne 29. 8. 1944, přátelskou návštěvu očitých svědků tehdejších událostí na Petrůvce, prohlídku Zlína a Luhačovic, návštěvu bývalého koncentračního tábora v polské Osvětimi a spoustu jiných soukromých akcí včetně seznámení se s většinou slavičínských hospod, kde byl mimo jiné mile překvapen zájmem mladých lidí o historii. Pro pana Owsianika byla tato cesta jeho prvním výletem do Evropy po 61 letech. Podle jeho slov a také slov jeho vnuka se nikdy předtím nikde nesetkali s tak příjemnými, pohostinnými a přátelskými lidmi jako tady u nás v České republice. Tato návštěva na oba tak zapůsobila tak, že pan Owsianik přislíbil, pokud mu to zdraví umožní, návštěvu Slavičína po dalších čtyřech letech při příležitosti 65. výročí bitvy nad Bílými Karpatami, jeho vnuk je dokonce rozhodnutý návštěvu zopakovat již příští rok.



Na tomto místě bych proto chtěl poděkovat všem zúčastněným, kteří se větší či menší měrou o toto jisté ocenění zasloužili, a to jmenovitě panu starostovi Ing. Pavlu Studeníkovi za organizační a finanční podporu vzpomínkové akce, paní Marii Rumplíkové a zaměstnancům muzea panu Josefu Ščuglíkovi, Františku Slovákovi a Ing. Miroslavu Kadlecovi za organizaci příjemné besedy v prostorách slavičínského muzea, panu JUDr. Jiřímu Gavlasovi, starostovi obce Rudice, za organizaci a finanční zabezpečení místní vzpomínkové akce, panu Mojmíru Bačovi za organizační pomoc, jeho vnučce slečně Janě Turčínkové za vynikající a vyčerpávající překlad, rodině Koudelové za zajištění ubytování na hotelu Slavičan a jejich vstřícný přístup, panu Michaelu Žitníkovi za odbornou spolupráci při prohlídce šanovského muzea a při okružní jízdě po místech havárií, panu primáři slavičínské nemocnice Mudr. Liboru Palkovskému a vrchní sestře paní Pozlovské za zapůjčení kolečkového křesla, rodině Svitákové z Petrůvky za pozvání a následné přátelské posezení v jejich domě, Ing. Miroslavu Navrátilovi za organizaci pietního aktu v Krhově, panu S. Šustekovi za zapůjčení terénního vozidla, bez kterého by se pan Owsianik nikdy nedostal na místa, která chtěl vidět, a panu Antonínu Bonkovi za jeho dlouhodobou podporu při organizaci a následné realizaci návštěvy našich hostů. Také bych chtěl poděkovat všem účastníkům besedy ve slavičínském muzeu a v Rudicích, pan Owsianik byl příjemně překvapen jejich počtem a zájmem.


Na závěr mi dovolte poděkovat mé manželce a nejbližší rodině ve Slavičíně, bez jejichž pochopení, podpory a pomoci bych nikdy nemohl pozvání pana Josepha Owsianika zrealizovat.



Po návratu pana Owsianika do USA jsem telefonicky hovořil s jeho manželkou a ta mi řekla, že všem těmto lidem mám vyřídit obrovský dík za všechno, co pro jejího manžela udělali, a že ho v životě neviděla tak šťastného a smutného zároveň. Štastného proto, co tu všechno prožil, a smutného, protože musel tak brzo opustit své přátele a vrátit se zpět...