PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ ZNOJEMSKO A PODYJÍ SLOVÁCKO PÁLAVA A LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ BRNO A OKOLÍ ČESKÁ REPUBLIKA HLAVNÍ STRANA OKRES BLANSKO OKRES VYŠKOV OKRES BRNO-MĚSTO OKES BRNO-VENKOV OKRES HODONÍN OKRES BŘECLAV OKRES ZNOJMO ČESKÁ REPUBLIKA
Суббота 16.08.2025
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Jihomoravský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Jihomoravský kraj
Jihomoravská NEJ
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Turistické regiony
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační služby
Průvodcovské služby
Kultura a zábava
Hrady a zámky
Památky a architektura
Klub českých turistů
Sport a relaxace
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Zimní sporty
Agroturistika
Vinařská turistika
Sdružení a spolky
Cestovní kanceláře
FOLKLÓR A TRADICE
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Hory a pohoří
Vodní toky a plochy
Chráněná krajinná území
Naučné stezky
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Kelečský poklad (1002-1938) [ Туристическая достопримечательность ]

Kelečský poklad (1002-1938)

Kečský poklad úzce souvisí s jantarovou cestou, která vedla z Carmunta na Dunaji jižní Moravou k Velehradu, odtud na Malenovice, Holešov, Bystřici pod H., Libosváry, Všechovice, Kelč. Zde se dělila jantarová cesta dělila na dva směry
- jedna vedla na Němetice, Hustopeče, Jičín, Příbor, Těšín, do Ruska,
- druhá na Ústí, Černotín, Špičky, Bělotín, Odry, Fulnek, Hradec u Opavy, Opolí, na Kališ do Gdaňska k jantarovým břehům dnešní Litvy.

Mezi lety 1002-1020 projížděl zde obchodník, který v rušných dobách netroufal si cestovati dále se svými penězi, a proto raději je zakopal do země. Do jamky 60 cm hluboké uložil tuhovanou nádobku, do níž vložil 10 plátěných pytlíčků s 10 druhy stříbrných peněz. Doufal, že se pro ně jednou vrátí. Nestalo se tak a poklad zůstal v zemi až do října 1938.

Tehdy vyorával 14 tiletý Jan Hradil společně s matkou brambory. Když orali třetí brázdu od kraje, najednou se jim na hlíně objevily lesklé plíšky. Sesbírali je do zástěry a po příjezdu domů omyli, rozložili na stůl, spočítali i zvážili. Obsah nálezu čítal asi 1500 kusů celých i dělených mincí a vážil jen 43,30 dkg.

Poklad v Kelči nezůstal. Muzeum v Hranicích odkoupilo 10 celých mincí za 500 Kčs. Za 213 mincí a 160 ks sekaného stříbra dostal od faráře Kubíčka jen 360 Kčs. Třetinu nálezu si ponechal, ale pak je většinou rozdal zájemcům, zbytek prodal muzeu v Brně. Část nálezu postoupil farář Kubíček muzeu v Olomouci.

Za kelečský poklad bylo možno v tehdejších dobách koupit 2 vagóny ovsa nebo vagón černé mouky nebo 50 otroků.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kelc.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 09.03.2010 v 11:47 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA