Místní jméno Veselí vyjadřuje přání, aby se v takové osadě žilo lidem dobře, spokojeně a vesele, nebo je spojeno s nějakým místním jevem, který tuto spokojenost a radost vyvolává. Od roku 1949 patřila k Veselí osada Vacetín, která byla v minulosti spojena se Svinovem. V roce 1976 bylo Veselí připojeno jako místní část k Pavlovu.

Veselí s katastrem o rozloze 601 ha (po připojení Vacetína) tvoří nejjižnější cíp okresu Šumperk (dříve ještě s Vranovou a Bezděkovem nad Třebůvkou i okresu Zábřeh). V tomto katastru mají převahu lesy a kopce Bouzovské vrchoviny. Ves (střední nadmořská výška 430 m) leží u silnice z Mohelnice na jihozápad do údolí řeky Třebůvky.

Byla to vždy velmi malá vesnička. V roce 1900 dosáhla určitého vrcholu s 219 obyvateli v 28 domech, potom však počet obyvatel stále klesal až na 159 osob ve 45 domech v roce 1950, tehdy již včetně připojeného Vacetína, a na přesně 100 osob ve 31 obydlených domech při posledním sčítání v roce 1991 . Byla to vždy čistě česká vesnice.

Veselí se připomíná prvně roku 1323. Zpočátku bylo zřejmě vlastnicky rozděleno na dvě části, ale již ke konci 14. století patřilo k hradu Bouzov. V 15. a 16. století se objevuje tato ves u líšnického statku a roku 1575 je zmiňována jako příslušenství statku Vranová, resp. té jeho části, která byla v roce 1727 připojena k panství Žádlovice; u něho pak zůstala až do roku 1848. Po třicetileté válce tu bylo jen pět usedlíků a jedna poustka, ale roku 1834 žilo ve Veselí již 215 obyvatel a bylo tu 21 domů. Samostatnou školu získala obec až roku 1888.

Po zrušení poddanství připadlo Veselí k soudnímu okresu Mohelnice v politickém okrese Zábřeh. Byla to zemědělská ves s pozemky dvora žádlovického velkostatku, které byly již před rokem 1918 pronajímány; za první pozemkové reformy byl tento bývalý dvůr úplně rozparcelován. Tehdy si v obci zajistila téměř monopolní vliv agrární strana. Veselí patřilo k těm výjimečným obcím, kde za první republiky získala na svoji stranu většinu věřících nová československá církev. V roce 1938 se po mnichovské dohodě ocitlo Veselí u nových státních hranic s říšskoněmeckou župou Sudety a zároveň bylo s ostatními neobsazenými obcemi na Lošticku připojeno k okresu Litovel. Za okupace patřila tato ves k jednomu z útočišť partyzánů na Bouzovsku.

Po květnu 1945 se Veselí vrátilo opět k tehdejšímu okresu Zábřeh. JZD zde bylo založeno až v roce 1957, o tři roky později se spojilo s JZD Pavlov a s ním se dostalo v roce 1974 do komplexu zemědělského družstva Loštice. Ve Veselí byla zrušena škola, potom i hostinec a tak nakonec (roku 1990) zůstal v místě jenom obchod. Má zde sídlo správa polesí Lesního závodu Litovel. Na tomto polesí praktikoval roku 1899 jako myslivecký mládenec později známý malíř Stanislav Lolek (1873 až 1936), který zde čerpal první inspiraci k seriálu kreseb o Lišce Bystroušce.