Historie obce [ Historie (archivní dokument) ]
Obec Rohov leží v nejsevernějším výběžku okresu u státních hranic s Polskem. První písemná zpráva pochází z roku 1349 a o obci Rohov se zmiňuje tzv. opavský mostní rejstřík.
Při dělení velkého Opavska roku 1377 patřila obec Žibřidovi z Křanovic a v následujícím století se vystřídala řada šlechticů používajících titul z Rohova. Jistě všakz Rohova pocházeli známí rytíři, kteří vlastnili nedaleký statek Šamařovice a podle něj se titulovali Šamařovští z Rohova. V jejich držbě byla přechodně i Chuchelná, Stěbořice a Strahovice. Nedaleko Rohova si vybudovali v 15. století tvrz Světlov, kterou však již v roce 1502 prodali Jiříkovi Požárovi z Černíkova.
Ves Rohov s částí Stěbořic prodal Vavřinec z Rohova v roce 1509 Janu Tlumokovi ze Slavíkova, který se oženil se Salomenou z Rohova. Jejich příbuzná Maruše ze Slavíkova se podruhé provdala za Petra Karvinského z Karvína a tím se roku 1533 dostal Rohov do vlastnictví karvinských. V roce 1540 kupují Rohov bratři Jan a Vavřinec z Drahotuš a připojují jej k panství Dolní Benešov. Roku 1619 vlastní Rohov David Šebastián Mošovský a v průběhu třicetileté války statek zcela zpustl a zanikla i tvrz Světlov. V roce 1676 kupuje Rohov Karel Maxmilián Lichnovský a připojuje obec k Chuchelné. Na místě tvrze buduje dvůr Světlovec.
V roce 1721 byla v Rohově panská krčma a dvůr. V roce 1797 v Rohově vynikla škola a roku 1819 se vyučuje v samostatné budově, přestavěné roku 1836. Roku 1861 však škola vyhořela a byla znovu postavena až v roce 1897. V současné době navštěvují děti z Rohova školu v Sudicích. Od roku 1742 se stává Rohov součástí Pruska.
Po připojení k ČSR v roce 1920 byla u Rohova samota Podrohovčí a Lichnovského dvůr Světlovec. Od roku 1975 byl Rohov přičleněn k Sudicím, od roku 1990 je samostatnou obcí.
V obci se dochovaly roubené špýchary z konce 18. a 19. století.
V obci je kaple sv. Petra a Pavla v novodobém stylu.
