PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ ZNOJEMSKO A PODYJÍ SLOVÁCKO PÁLAVA A LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ BRNO A OKOLÍ ČESKÁ REPUBLIKA HLAVNÍ STRANA OKRES BLANSKO OKRES VYŠKOV OKRES BRNO-MĚSTO OKES BRNO-VENKOV OKRES HODONÍN OKRES BŘECLAV OKRES ZNOJMO ČESKÁ REPUBLIKA
Úterý 12.08.2025
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Jihomoravský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Jihomoravský kraj
Jihomoravská NEJ
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Turistické regiony
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační služby
Průvodcovské služby
Kultura a zábava
Hrady a zámky
Památky a architektura
Klub českých turistů
Sport a relaxace
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Zimní sporty
Agroturistika
Vinařská turistika
Sdružení a spolky
Cestovní kanceláře
FOLKLÓR A TRADICE
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Hory a pohoří
Vodní toky a plochy
Chráněná krajinná území
Naučné stezky
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Historie obce Daskabát [ Historie (archivní dokument) ]

Obec Daskabát se rozkládá podél silnice z Olomouce do Lipníka nad Bečvou, na posledních svazích Oderských vrchů.

Na místě dnešního Daskabátu stávala ves Otěhřiby, která patřila olomouckému biskupství. První zmínka je o ní z r. 1232,v roce 1841 se z ní zachovala pouze rychta a dvůr. V 16.století byla tato zaniklá ves znovu osazena, nazývala se nejprve Nová Ves /1568/, krátce nato /1581/ již Daskabát. Poslední majitel vsi byla olomoucká kapitula. Osadou Daskabátu byl do r. 1882 Kocourovec, který se od tohoto roku stal částí Přáslavic a přešel k olomouckému okresu. Daskabát náležel do roku 1949 soudnímu okresu Lipník nad Bečvou, poté se stal součástí olomouckého okresu. Obecná škola byla otevřena v roce 1883, zrušena byla roku 1977. Provoz školy byl znovu obnoven v září roku 1990.

Původ jména obce Daskabát

Před mnoha staletími se na místě dnešní obce Daskabát rozkládala ves Otěhřiby, která však zanikla, snad ve válkách. Stavení byla vypálena, lidé odešli. Koncem 15. století tu zůstal pouze opuštěný dvůr a rychta. Pole zarostla dubovým lesem, březinou a plevelem. Až kolem roku 1560 zavítal do těch míst správce panství tržic-kého pan Nikodém z Bobolusk se svým doprovodem. Procházeje se po břehu místního rybníka obrátil se ke svým mušketýrům s rozhodnutím: "Na tomto místě vystavím opět novou ves. Vyhledejte a přiveďte sem co nejvíce rodin. Dostanou svobodnou půdu na stavbu domů a budou, oni i jejich potomci, trvale osvobozeni od robot a všech dávek."

Stalo se. Sešlo se nejprve šest nových osadníků, vesměs válečných vysloužilců, sedmým byl Ignác služebný, tak zvaný 'nádvorník' z hostince v Lipníku. Rod Nádvorníků žije v obci dodnes jako nejstarší z obyvatel. Celkem se sešlo dvanáct obyvatel, jimž přidělil pán z Bobolusk pole, jak slíbil - bez závazků. Nově vystavěná osada se nazývala zprvu Nová Ves.

Po čase však staří osídlenci vymřeli a také zámek v Tršicích změnil majitele. Ti požadovali od osadníků Nové Vsi robotu a dávky. Osadníci však platit nechtěli, odvolávali se na dříve učiněné sliby a také na to, že jejich statky zaplatili otcové svojí krví ve válkách. Byli pozváni na zámek v Tršicích, aby byli přinuceni k placení. Po velmi rušné debatě jeden z osadníků tlumočil názor všech ostatních: "Platit nic nebudeme, nemáme čím. A i kdybychom měli, nezaplatíme. Raději dáme kabát nežli jediný groš." Byli ze zámku vykázáni - a neplatili dál.

Vrchnost je však pozvala na zámek znova, aby je přinutila k poslušnosti. Když přicházeli k zámecké bráně, panský úředník již z okna prvního patra se smíchem volal: "Podívejte, dáškabáti už se hrnou." Ale ani tentokráte se osadníci nepoddali,
pojmenování jim však už zůstalo. A jelikož název osady Nová Ves se vyskytovalo v okolí vícekrát, ujal prý se tento nový název "Dáškabát - Daskabát" velmi brzy. Bylo to kolem roku 1581. Nakonec se osadníci Daskabátu přece stali poddanými se všemi robotními povinnostmi a dávkami.

Zapomenutý Čert

A co Dalskabáty - hříšná ves, v niž zůstal také jeden zapomenutý čert? Získal Jan Drda k této půvabné české pohádce inspiraci právě tady, v Daskabátu? Starosta i místostarosta obce nás ujišťovali, že máme pohádkovou ves hledat kdesi v jižních Čechách. Jejich obec prý s Dalskabáty nemá nic společného. Jan Drda už nám na naši otázku neodpoví. Ostatně - záleží na tom tolik? Téměř půl století diváky (odhadem od osmi do osmdesátiosmi i více let věku) těší úsměvný příběh, v němž je podle zákonů pohádky zlo nakonec potrestáno a dobro odměněno. Dává jim vychutnat dramatické zápletky a křištálově čistý jazyk mateřštiny a navíc - ve zfilmované podobě - zůstane navždy spojen s nepřekonatelným hereckým výkonem velikánů českého dramatického umění, jakými byli a jsou Jiřina Bohdalová, Květa Fialová, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Josef Větrovec, Petr Haničinec či Bedřich Prokoš.

Dát lidem chvíli čisté radosti, vykouzlit úsměv na jejich tvářích a vyvolat alespoň zdání, že by dobro muselo zvítězit nad zlem - to je přece dar z největších, po všechny věky a časy (to řekl už před dvěma tisíci lety římský básník Ovidius). Opona padá, a lidem se drsná realita současného světa zdá snesitelnější (alespoň na čas) a jejich soukromé bolesti a trápení jsou na chvíli potlačeny, pozapomenuty.
Jene Drdo - díky.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 56, 28.11.2002 v 12:44 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA