V roce 2001 oslavil Sbor dobrovolných hasičů spolu se všemi občany i jinými spolky v obci své devadesátiny. Za tuto dobu vykonal pro obec i okolí hodně práce. Když byl sbor v červnu r. 1911 založen, přihlásilo se do něho 24 členů. Obec jim zakoupila ruční čtyřkolovou stříkačku taženou koňmi, s kterou vyjížděli hasiči k dosti častým požárům v obci i do okolí. V letních měsících prováděli různá cvičení a soutěže a v zimních měsících navštěvovali hasičskou školu ve Val. Kloboukách, ve které se vystřídali všichni členové.
Za dobu své existence zažili hasiči radostná a veselá léta, bohužel však přišla i léta smutná. Určitě nejtemnější dobou byly obě světové války. Po vypuknutí první světové války, jakmile byla vyhlášena mobilizace, muselo narukovat 19 členů sboru. V obci zůstalo pouze 5 hasičů. Z války se již nevrátili 2 zakládající členové a jednatel sboru, učitel, který se vrátil s podlomeným zdravím do svého rodiště, za 3 roky zemřel. Za první republiky byla členská základna znovu doplněna na 24 členů a setrvala tak až do druhé světové války. Za války byla činnost hasičů velmi omezována. Nekonaly se schůze ani žádná shromáždění, pro přijímání nových členů to nebyla příhodná doba.
Proto se práce Sboru dobrovolných hasičů začala rozvíjet až po válce. Také počet členů vzrostl v 70.- 80. letech na 60 mužů, 1 požární družstvo žen a asi 5 dříve narozených žen. Na výroční schůzi v r. 1970 byl zvolen referentem mládeže Josef Bělota, který založil žákovské družstvo a mládeži se věnoval až do roku 1995. Mladí hasiči si po celou dobu své činnosti vedou i kroniku.
Na pomoc jsme přispěchali také zaplaveným oblastem u Přerova v r. 1997, za což jsme obdrželi čestné uznání a poděkování. V posledních letech hasiči v Horní Lidči již méně vyjíždí k hašení rodinných domků, spíš k hašení požárů v přírodě, které zpravidla vznikají neopatrností občanů.
