Vznik obce Halenkov se úzce pojí se založením Halenkovského dvora v roce 1654. Na jeho pozemcích se ročně vysívalo na 450 měřic obilí, choval se zde panský dobytek. Jeho původní jméno Helenovice připomíná jedinou dceru tehdejšího majitele, hraběte Jiřího Illesházyho, Helenu.

Robotou byli ke dvoru tehdy povinni i poddaní z Nové dědiny Rozinkova (dnešní Nový Hrozenkov), Zděchova a část usedlíků z údolí Huslenky. Z hovězských usedlostí tehdy vzniká nová obec - Halenkov.

Těžkou ránu přinesl pro nově založenou obec rok 1663. Na Valašsko vtrhli divocí Tataři, kteří při průjezdu krajem zabíjeli, plenili majetek a odvláčeli zdejší obyvatele do otroctví.

V druhé polovině 17. století byly v Halenkově 2 mlýny, rodiny byly převážně velmi početné, výjimkou nebylo šest dětí. Ve většině usedlostí byla zaměstnávána čeleď - pacholci, dívky a valaši, kteří pásli kozy a ovce. Poddaní chovali značné množství koní a hovězího dobytka.

V roce 1699 získali tehdejší obyvatelé Halenkova javořinu Lušová, v níž pásli svůj dobytek. O tento pozemek vznikly v 1. polovině 19. století spory, které skončily v neprospěch pánů. Roku 1774 vydal hrabě Illesházy Andrýskům z Halenkova darovací listinu na javořinu Babínek za 100 zlatých. Zde mohli pást 70 ovcí a 5 kusů hovězího dobytka. Protože však tento počet překročili, byl jim pozemek odebrán.

V roce 1785 se začalo uvažovat o stavbě školy v souvislosti se stavbou kostela a fary. Škola byla postavena o 4 roky později. Učitel bydlel ve chlévě na faře a tam také pracoval. V roce 1792 navštěvovalo halenkovskou školu 62 dětí. Roku 1807 byl vybudována nová škola, o několik let později již školu navštěvovalo 315 dětí. V roce 1862 byla škola zvýšena o jedno poschodí a opatřena novou střechou. Mnozí si však tehdy neuvědomovali nutnost školního vzdělání a do školy nedocházelo značné množství dětí. To trvalo ještě několik desetiletí...

DALŠÍ INFORMACE: http://www.halenkov.cz