PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ ZNOJEMSKO A PODYJÍ SLOVÁCKO PÁLAVA A LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ BRNO A OKOLÍ ČESKÁ REPUBLIKA HLAVNÍ STRANA OKRES BLANSKO OKRES VYŠKOV OKRES BRNO-MĚSTO OKES BRNO-VENKOV OKRES HODONÍN OKRES BŘECLAV OKRES ZNOJMO ČESKÁ REPUBLIKA
Úterý 26.08.2025
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Jihomoravský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Jihomoravský kraj
Jihomoravská NEJ
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Turistické regiony
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační služby
Průvodcovské služby
Kultura a zábava
Hrady a zámky
Památky a architektura
Klub českých turistů
Sport a relaxace
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Zimní sporty
Agroturistika
Vinařská turistika
Sdružení a spolky
Cestovní kanceláře
FOLKLÓR A TRADICE
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Hory a pohoří
Vodní toky a plochy
Chráněná krajinná území
Naučné stezky
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Doly na Hřebči [ Důl, šachta nebo štola ]

Lupek se v Hřebečovském hřebenu těžil od šedesátých let minulého století, ložisko na Hřebči (starší název důl Václav Teodor) začalo být využíváno po první světové válce.
Těžba byla zastavena k 15.7.1991 v souvislosti s odbytovými problémy šamotu. Poslední lupek byl z dolu vyvezen 18.9.1991. Pak byly z dolu vyváženy výstuže, kolejnice a v roce 1999 byl počátek štoly 6000 zavezen betonem.
Pak pokračovala likvidace celého areálu.
Ložisko bylo těženo dvěma úpadnicemi (č. 6000 a 6002) - šikmými chodbami, kde se těžilo směrem nahoru.
Mocnost slojí byla 1 až 5 m, maximální hloubka 120m. Úpadnice 6002 byla vdušnou, 6000 výdušnou. Výdušnou byla i svislá jáma Jan, kterou také vytékala voda z dolu.
Tato jáma je vidět vlevo před serpentinami silnice Svitavy - Moravská Třebová.
Jáma měla průměr 3 metry a litou betonovou výstuž. Byla vybavena jen žebříky. V úpadnici 6000 byla dvoukolejná lanovka s vrchním lanem. Tudy probníhala hlavní doprava z dolu. Úpadnice 6002 byla částečně dvoukolejná a výjimečně se po ní prováděla doprava pomocí lokomotiv. Měla také funkci hlavní únikové cesty z dolu. Doprava materiálu se prováděla většinou lanovkami. Měly rychlost 0,8 a 0,45 m/s. Jeden vůz vyvezl tunu materiálu. Rekord je 710 vytažených vozů za směnu, v době největší těžby se běžně vyváželo 630. Plánovaná norma byla 330 vozů, taková byla i praxe v posledních deseti letech provozu. Celkem měl důl 833 vozů.
Důlní dráha měla kolejnice o výšce 70 mm a váze 14 kg/m. Lokomotivní doprava vždy měla v dole jen pomocné funkce. Byla to doprava materiálu k lanovkám či v chodbě 6002 nepravidlená doprava hlušiny a dlouhého materiálu na klanicových vozech lokomotivami DH 30 nebo DH 70. Lokomotivy BND 30 nebo DH 30 vozily 30 až 40 vozů, lokomotivy DH 70 vozily 44 plných nebo 60 prázdných. Manipulace po příjezdu vlaku z Mladějova byla následující: 200 metrů před první vyhýbkou oznámil strojvedoucí parní lokomotivy svůj příjezd dlouhým houkáním. Na vyhýbce byla lokotiva odpojena a přejela na levou kolej, kde již byla připravena souprava plných vozů. Prázdné vozy převzala lokomotiva BNE 50. Prakticky ihned se parní lokomotiva s plnými vozy vracela do Mladějova. V době největší těžby byly potřeba čtyři lokomotivy na důlních pracovištích a jedna na povrchu. Nejspolehlivější byly lokomotivy BND 30, osvědčily se i lokomotivy DH 70, ty však byly využívány jen asi na 60 % své normy. U lokomotiv DH 30 se občas vyskytly problémy s hydrostatickými okruhy, u lokomotiv BNE 50 zase známá bolest tohoto typu - poruchy válečkových řetězů triplex a nápravových pastorků. Jinak byly tyto lokomotivy také spolehlivé. Poslední dochovaná lokomotiva BNE 50 byla převezena do Mladějova, roku 1997 zrenovována a od té doby ji MPŽ používá k vedení většiny pracovních i osobních vlaků. Do Mladějova byly převezeny i další důlní lokomotivy (DH 30 a DH 70), které jsou sice v dobrém stavu, ale na renovaci ještě čekají.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mpz.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 14.03.2005 v 13:51 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA