PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKYBRNO A OKOLÍ ZNOJEMSKO A PODYJÍ SLOVÁCKO PÁLAVA A LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ BRNO A OKOLÍ ČESKÁ REPUBLIKA HLAVNÍ STRANA OKRES BLANSKO OKRES VYŠKOV OKRES BRNO-MĚSTO OKES BRNO-VENKOV OKRES HODONÍN OKRES BŘECLAV OKRES ZNOJMO ČESKÁ REPUBLIKA
Pátek 22.08.2025
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Jihomoravský REJSTŘÍK
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Jihomoravský kraj
Jihomoravská NEJ
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Turistické regiony
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality a zprávy
Kalendář akcí v kraji
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Informační služby
Průvodcovské služby
Kultura a zábava
Hrady a zámky
Památky a architektura
Klub českých turistů
Sport a relaxace
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Zimní sporty
Agroturistika
Vinařská turistika
Sdružení a spolky
Cestovní kanceláře
FOLKLÓR A TRADICE
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Hory a pohoří
Vodní toky a plochy
Chráněná krajinná území
Naučné stezky
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, motoresty
Penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
OBCHOD A SLUZBY
  Služby motoristům
Služby
Obchod
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti k prodeji
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Geologické a geomorfologické poměry CHKO Pálava [ Geomorfologie ]

Geologické a geomorfologické poměry CHKO Pálava

Nejnápadnější a nejznámější částí Chráněné krajinné oblasti Pálava jsou Pavlovské vrchy, které se táhnou od severu k jihu a zasahují i do přilehlé části Dolních Rakous. Celý tento hřeben představuje nejzápadnější výspu Karpat, lépe řečeno jejich vnější bradlové pásmo. Nejsevernější a nejvyšší část Pavlovských vrchů tvoří masiv Děvína (554 m) se zříceninou hradu Děvičky na nižším severním vrcholu nad Pavlovem. Na západě spadá do hluboké Soutěsky, která jej odděluje od sousedního masivu Kotelné (477 m) vysokými vápencovými skalami. Nad Klentnicí se vypíná Stolová hora (458 m) s nápadnou vrcholovou plošinou, po níž dostala své jméno. Malý útes Kočičí skály (361 m) a Kočičí kámen (351 m) jsou ze všech stran obklopeny polem.

Město Mikulov leží v úžlabině mezi Turoldem (385 m), z něhož v důsledku těžby vápence zbyla pouze malá část, a Svatým kopečkem (363 m). Nedaleko rakouské hranice, na dosah od hraničního přechodu Mikulov-Drasenhofen, se nachází Šibeničník (238 m).

Ačkoliv nadmořská výška vrcholu Děvína činí již pouhých 554 m, jsou Pavlovské vrchy důležitou dominantou jižní Moravy. Je to především díky převýšení vůči okolní ploché až mírně zvlněné krajině; např. výškový rozdíl mezi vrcholem Děvína a hladinou Dyje u Dolních Věstonic činí bezmála 390 m.

Východní část CHKO Pálava zahrnuje mírně členitou, dosud částečně zalesněnou Milovickou pahorkatinu s hluboce zaříznutými údolími. Nejvyšším bodem této části tohoto geomorfolgického celku je kóta Stará hora (351,2 m) asi 3 km severoseverovýchodně od Mikulova.


Okrajově zasahuje CHKO Pálava na severu do Dyjsko-svratecké nivy, jejíž tvářnost byla značně pozměněna výstavbou novomlýnských zdrží, a na jihu zabíhá do Nesytské sníženy kolem největšího moravského rybníka Nesytu, která je součástí Valtické pahorkatiny.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Palava.cz

Typ záznamu: Geomorfologie
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 21.12.2004 v 09:49 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA