NOVÝ Oldřich [ Osobnost ]
NOVÝ Oldřich (* 7. 8. 1899 Praha, + 15. 3. 1983 tamtéž) - český herec, zpěvák, režisér, dramatik a textař
Oldřich Nový pocházel z rodiny s bohatými divadelními tradicemi. Jeho strýc Miloš Nový, člen Národního divadla, vynikající herec v oboru tzv. salónních konverzačních komedií, svého synovce Oldřicha podporoval v jeho divadelních začátcích. Ten se z ochotníka postupně vypracoval přes angažmá v pražských kabaretech a divadle v Ostravě ve hvězdu operetního souboru Zemského divadla v Brně, kam přišel v roce 1919. V brněnské operetě byl hercem, režisérem a šéfrežisérem (od roku 1926). Systematicky zde podporoval vznik domácí zpěvoherní produkce. V roce 1935 si v Praze otevřel (spolu se svou ženou Alicí Valentovou-Novou) vlastní scénu - Nové divadlo ve Stýblově pasáži na Václavském náměstí. Uváděl zde s přestávkou sezóny 1944-45 (v ní byl dokonce zatčen gestapem a uvězněn v koncentračním táboře) do roku 1948 komorní hry a hudební komedie, v nichž vytvářel s jemným ironickým humorem milovnické role dvojího typu: jednak blazeované lvy salónů, jednak drobné a dobré lidičky, toužící aspoň po občasném vykročení ze své všední existence. Velkou popularitu však získal prostřednictvím filmu. Nový, označovaný za "českého Chevaliera", v něm s osobitou nadsázkou vytvářel milovníky od bonvivánů až po ušlápnuté úředníčky. Úspěšně ve filmových rolích rozvíjel svou konverzační břitkost, švih a eleganci a v neposlední řadě smysl pro tzv. suchý humor. Jeho nejslavnější filmovou rolí se stal pan Novák - muž dvojí tváře - z komedie Kristián, kterou natočil režisér M. Frič (1939). Ve filmu ovšem hrál už od 20. let a vytvořil množství epizodních, ale od konce 30. let především hlavních rolí. Vystřídal řadu filmových partnerek, z nichž po jeho boku nejvíce zářily herečky známé z Kristiána A. Mandlová (mimo jiné Přítelkyně pana ministra) a N. Gollová (Eva tropí hlouposti, Roztomilý člověk, Hotel Modrá hvězda). Ale dokázal "táhnout" komedii i sám (Valentin dobrotivý, 1942). S postavami znuděných zbohatlíků se rozloučil parodií Pytlákova schovanka (1949), ale poúnorový budovatelský film již Nového příliš nezaměstnával. Přesto, kdykoliv měl aspoň přijatelné textové předpoklady, vytvořil i v 50. a 60. letech několik působivých postav ve filmech Hudba z Marsu, Kde alibi nestačí, Dva z onoho světa, Fantom Morrisvillu, a především film režiséra Z. Podskalského Světáci, v němž vytvořil nezapomenutelného bývalého tanečního mistra a učitele společenského chování.
Od 40. let se těžištěm jeho práce stalo opět divadlo. Udržoval po roce 1948 na scéně Hudebního divadla v Karlíně tradici kultivované klasické, především francouzské operety a anglické hudební komedie. Nejslavnější jeho rolí tohoto období byl varhaník Celestin v Hervéově operetě Mamzell Nitouche po boku v té době ještě operetní subrety L. Hermannové v titulní roli. Ve druhé polovině 60. let režíroval a hrál opět i v Brně. Koncem 60. let úspěšně hrál v Činoherním klubu v komedii Hodinový hoteliér od P. Landovského. Do konce života úzce spolupracoval s rozhlasem, příležitostně i s televizí.
Oldřich Nový vstoupil do historie českého divadla jako divadelník vytříbeného vkusu, nepolevující energie a kultivovaného uměleckého myšlení. Je tvůrcem české moderní zpěvoherní tradice a dodnes jejím nejvýraznějším představitelem.
