MAKOVSKÝ Vincenc [ Osobnost ]
MAKOVSKÝ Vincenc (* 3. 6. 1900 Nové Město na Moravě, + 28. 12. 1966 Brno) - český sochař a designér, účastník protinacistického odboje
Vincenc Makovský, čelný představitel meziválečné avantgardy, po studiu na Akademii výtvarných umění v Praze pracoval v letech 1927-30 u Antoine Bourdella v Paříži. Pražská studia absolvoval u J. Obrovského, J. Štursy a B. Kafky v době mezi léty 1919-22. Na pražské akademii byl také roku 1952 jmenován profesorem. Člen Spolku výtvarných umělců Mánes (od 1930); vystavoval spolu se Skupinou výtvarných umělců. Za 2. světové války se zúčastnil odboje jako člen ilegálního Národně revolučního výboru inteligence.
Jeho rané dílo navazovalo na civilismus, ve 20. letech pracoval pod vlivem kubismu, který ovšem plně nepřijal, a nakonec dospěl až k abstrakci (Hlava I, 1926-27; Ležící žena, 1929-30). Plastika pro bazén navržená v roce 1930 znamenala přechod od kubistické inspirace k surrealismu; ve 30. letech se Makovský také stal členem Surrealistické skupiny (Dívčí sen, 1932; Reliéf, 1933 - vytvořený asambláží různých materiálů). Ještě surrealistický Prométheus (1934) ohlašuje nový směr ve vývoji Makovského tvorby, která se vyrovnává s klasickou tradicí; ještě dále pokročila v tomto směru skica Hudby (1939).
Poválečná tvorba Vincence Makovského se vrátila k tradičnímu zobrazování a ztratila svou dřívější závažnost a průbojnost. K nejznámějším dílům té doby patří Partyzán, sousoší pro město Zlín z let 1945-47.
