Historie obce Jívka [ История (архивный документ) ]
První zmínkou o obci v roce 1356 se datuje více jak 640-ti letá historie této vesnice, tehdy nazývané "Wernherivilla". Původ jména Verneřovice odvozuje ves od osobního jména Verner a v průbehu století se název měnil. Tak v roce 1371 je připomínána jako "Wernherzowicz", roku 1415 jako "Wernyerzowicz", 1542 "Werznirzowicze", 1607 jako "ves Cziesky Werniržowicze s mlejnem na potoce Werniržovskym", 1790 již "Ober-Bohmisch-Wernersdorf, Cžesky Werneržovice horni".
Osídlení obce má pravděpodobne souvislost s osídlováním kraje rodem erbu třmene, který ve 13. století držel Stárkovsko, panství Skály a Adršpach.
Prvními známými představiteli tohoto rodu byli Rubín a Bohuš ze Stárkova. Bohušův syn Rubín ze Žampachu měl v držení kromě Stárkova také Verneřovice. Pravděpodobne v průbehu 14. století bylo sídlo panství přeneseno na hrad Skály, jehož majitelem je roku 1393 připomínán Matěj Salava z Lípy a později jeho syn Matěj mladší Salava, který měl zalíbení ve válečném remesle a spolu se sousedními majiteli hradu Vízmburk, Žaclér a Adršpach škodil ve Slezsku a Lužnici. Slezané však, aby učinili přítrž tomuto ř ádení, odkoupili tyto hrady a roku 1447 je vypálili a zbořili. Hrad Skály byl záhy znovu postaven a v letech 1466 až 1484 náležel Hanušovi z Varnsdorfu. Kromě hradu a podhradí skalského náležely k panství také hrad Adršpach, Stárkov, Bystré, Skalka, Studnice, Verneřovice, Jívka a Janovice. Po Hanušovi z Varnsdorfu odkoupil panství roku 1488 Hynek Špetle z Janovic a poté kníže Bartoloměj Minstrberský, vnuk krále Jiřího z Poděbrad.
Po úmrtí knížete Minstrberského převzal Skály opět Hynek Špetle a roku 1528 znovu měnily majitele. Za 2000 kop byly prodány Zdenkovi Lvu z Rožmitálu a Janu Krušinovi z Lichtemberku. Tito páni panství Rýzmburk a oba hrady Skály a Rýzmburk, zbořené hrady Adršpach, Střmen, Bystrý a Červenou horu se vším příslušenstvím prodali roku 1534 Janovi z Pernštejna. Roku 1544 zakoupil panství Bernard Žehušický z Nestájova. Hrad Skály obnovovat nechtěl, a proto postavil nový panský dům ve Stárkově. Ve znaku měli Žehušictí kus loukotě, kterou lze ješte dnes vidět na mezníku z roku 1559 mezi panstvím Skály, respektive Stárkov a Náchod, na svazích Jestřebích hor. Pred svou smrtí v roce 1563 (zemřel jako purkrabí hradeckého kraje) odkázal zámek Rýzmburk se statkem Skály "se zámky pustými, všemi, s městečkem Stárkovem" svému strýci Janovi Žehušickému. Po jeho úmrtí v roce 1564 následoval jeho bratr Hertvík, který měl v držení také Svojanov a Bystrý. V roce 1567 dochází znovu ke změne majitele, když prodal Hertvík pusté Skály a Adršpach, dvůr pod Skalami s pivovarem, vsi Zdoňov, Svatoňov s mlýnem, Horní a Dolní Adršpach, Hodkovice, Janovice a Libnou svým bratrancům, bratřím Bohdaneckým z Hodkova a ti je znovu prodali roku 1580 sestrám z Nestájova. Po rozdělení pozůstalosti mezi sestry obdrželi synové Lidmily z Nestájova, Zikmund a Bernard, bratři Čertorejští z Čertorej na Boroticích a Hrušovanech, zboží Sklaské a Stárkovské. Jako své sídlo zvolili nově postavenou tvrz na dvoře Skály, pod starým hradem. Významnou změnou v držbě majetku bylo v roce 1625 trvalé rozdělení panství Skály na Stárkovské a Skalské. Syn Zikmunda, Věnek Skoch, obdržel hrad Skály s tvrzí, pivovar, poplužní dvůr, vsi Žlábky u Hradu, Skalku, Studnici, Horní Verneřrovice, Javor, Metuji, Třmeny a dvůr Záboří.
