Historie městečka [ Historie (archivní dokument) ]
Lipnice nad Sázavou vznikla jako podhradí mohutného gotického hradu Lipnice, který byl založen roku 1310. Osada byla povýšena na město roku 1370 císařem Karlem IV., který Lipnici udělil městská práva a měšťanům dal právo vařit pivo.
Třicetiletá válka znamenala pro městečko období úpadku. V letech 1639 až 1648 byly městské hradby poničeny švédským vojskem a dvě třetiny domů se změnily v trosky. Do dnešních dnů se zachovaly pouze zbytky městské brány v blízkosti dolní části náměstí. Od poloviny 17. století městečko výrazně rostlo, tamní kostel sv.Víta - původně gotický byl zbarokizován a nad ním byla vybudována na základech hradního komplexu barokní zvonice.
Na lipnickém náměstí stojí kamenná socha svatého Jana Nepomuckého a socha Immaculaty, obě datované k roku 1700. Blízko náměstí stojí socha sv. Floriana - lidová práce z poloviny 19. století.
Rychlejší růst městečko zaznamenalo s rozvojem řemesel od počátku 18. století do poloviny 19. století. Živelná zástavba se rozšiřovala především na horním předměstí. Ve druhé polovině 19. století došlo ke stagnaci, obec zůstala bez průmyslu, železnice a bez významnějšího silničního spojení. K tradicím tohoto kraje však stále patřila bohatě zastoupená výroba užitkového i uměleckého skla v četných hutích a zejména těžba a zpracování žuly. Velký požár v roce 1869 výrazně narušil starobylý ráz obce a znamenal definitivní opuštění hradu , který se změnil v chátrající historický objekt. Majitelé hradu se přestěhovali do malého zámečku (spíše honosného statku) - dnes budova školy. První světovou válku připomíná "Pomník padlým" umístěný na starém hřbitově, kde se také nachází hrob spisovatele Jaroslava Haška.
Nová zástavba rodinných domků vyrostla v první polovině tohoto století v okrajových částech Lipnice. Po druhé světové válce bylo dostavěno na úpatí vrchu "Pyramida" rekreační zařízení, později využívané jako dětská léčebna ortopedických vad. V současné době je objekt zrekonstruován pro potřeby Parlamentu ČR. Další rozvoj zaznamenalo městečko v druhé polovině 20.století s rozšířením těžby žuly v místních kamenolomech a zintenzivněním zemědělské výroby. Mnoho obyvatel ovšem muselo za prací dojíždět do Havlíčkova Brodu, Humpolce či Světlé n.S.
Lipnice nad Sázavou představuje přes značnou modernizaci zástavby hodnotný památkový celek, který je od roku 1988 chráněn v rámci památkového ochranného pásma hradu.
