Historie Baziliky sv. Prokopa [ Historie (archivní dokument) ]
První kultovní stavbou, která vznikla v souvislostech s budováním třebíčského kláštera, byl kostelík sv. Benedikta vysvěcený již roku 1104 pražským biskupem Heřmanem za vlády prvního třebíčského opata Kuny.
Předpoklad, že v roce 1109 byl kostelík sv. Benedikta nahrazen novým klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, se ukázal jako nesprávný. Byl založen na mylném výkladu textu kronikáře Tomáše Pešiny z Čechorodu (Mars Moravicus 1677). Bazilika, postavená kolem poloviny 13. století ( asi mezi roky 1230 - 1260 ) a opatský chrám s patrociniem Nanebevzetí Panny Marie, byly nepochybně nejnáročnější součástí nových klášterních budov a je to jediná stavba třebíčského kláštera, která se v podstatě dochovala ve svém původním půdorysném rozvrhu a architektonické výstavbě. Patří ke skvostům středověkého stavitelství evropského významu. Bazilika je vybudována v románsko - gotickém slohu a při jejím budování se uplatnila pozdně románsky orientovaná stavební huť, jež k nám přišla z jihozápadní Francie přes Burgundsko a Horní Rýn.
Stejně jako samotný klášter trpěla bazilika v dobách obléhání Třebíče uherskými vojsky r. 1468. Později byla několikrát opravována a upravována a od 1. pol. 16. stol. byla užívána z větší části k účelům světským. Teprve r. 1704 dal Jan Karel z Valdštejna upravit nejméně poškozenou část baziliky, presbytář, na zámeckou kapli, zasvěcenou sv. Prokopovi. Ale vlastní renovace baziliky byla provedena až v letech 1725 - 1733 za Jana Josefa z Valdštejna. Tuto renovaci provedl architekt F.M.Kaňka, který zchátralou klenbu nahradil barokní síťovou štukovou klenbou. V této době byly vystavěny obě věže ve stylu barokní gotiky. Jedna z nejcennějších částí baziliky, portál, byla objevena až v roce 1862. Konečná restaurace baziliky proběhla v r. 1924 - 35 podle plánů architekta Kamila Hilberta a v r. 1956 byla dokončena stavba zničené jižní závěrové kaple s apsidou. Mimo již zmíněnou severní síň s portálem si zvláštní pozornost zaslouží dochované nástěnné malby v opatské kapli a krypta umístěná pod chrámem. K propojení této krypty došlo v roce 1996.
Bazilika sv. Prokopa je spolu s Židovským městem a hřbitovem zapsána v seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
